Jizvy

Co je to jizva?

Jizva je výsledným stavem hojení kůže po poranění. Její tvorba je nezvratný proces, který nelze definitivně odstranit, výsledný stav jizvy můžeme pouze zmírnit. Jizva vzniká nejčastěji po poranění, chirurgickém výkonu nebo po prodělaném zánětlivém onemocnění (neštovice, akné, ..). Maximální pevnosti dosáhne jizva přibližně za rok od jejího vzniku, a to 30% pevnosti normální kůže.

 

Hojení jizev

Hojení jizev je dané z velké části dědičně. Může probíhat fyziologicky (jizva je hladká, měkká, bledá, flexibilní) nebo patologicky (k jejich vzniku může vést typ traumatu, anatomická lokalizace jizvy, věk, rasa, atd.).

Faktory ovlivňující hojení kůže jsou regenerační schopnosti těla, kvalita pokožky a podkoží, hloubka porušení kůže, vhodná strava, typ šití po operaci a následná kvalita ošetření rány, psychický stav jedince, hydratace organizmu. Zhoršené hojení předpokládáme u lidí s diabetem, alergickou reakcí, infekcí, opětovným poškozením jizvy, cizím tělesem v ráně, špatným prokrvením, obezitou, apod.

Porušení kůže může vyvolat vznik reflexních změn v pohybovém systému, neboť jizva prostupuje všemi vrstvami měkkých tkání od povrchu do hloubky.

 

Dělení jizev

Jizvy můžeme rozdělit na fyziologické a patologické. Patologické jizvy se dělí do tří skupin – keloidní, hypetrofické a atrofické. Tyto jizvy mohou působit problémy svěděním, bolestivostí, různým zbarvením, tahem nebo svým vzhledem.

  • Keloidní jizvy  jsou jizvy přesahující hranice původní rány. Jejich zbarvení je temně červené až fialové. Tento typ hojení jizev je často dědičný.

           

  • Hypertrofické jizvy jsou vyvýšené a tuhé. Jizva se vyklenuje nad hranice okolní kůže, ale nepřesahuje hranice původní rány. Častým jevem doprovázejícím tento typ hojení je svědění.

           

  • Atrofické jizvy jsou způsobeny zničením kolagenu v průběhu zánětlivého stavu (neštovice, akné). Jsou jasně ohraničené a snížené oproti okolní kůži.
  • Strie jsou pruhy zvrásněné kůže, nejprve červeno-fialového zbarvení, časem blednou.

Dále můžeme rozdělit jizvy na aktivní a pasivní. Pasivní jizva by neměla způsobovat žádné obtíže jako je tah nebo bolest, měla by být posunlivá všemi směry a protažitelná ve všech svých vrstvách.

Aktivní jizvu poznáme pohmatovým vyšetřením. Kůže v oblasti jizvy může být teplejší nebo se více potit. Pro pacienta je bolestivý tlak na jizvu a její okolí, stejně tak protažení jizvy a okolních tkání není příjemné. Jizva může být na pohmat bolestivá pouze v některé své části nebo hloubce. Tyto jizvy mohou vyvolávat bolesti ve vzdálených částech těla (chronické bolesti zad, migrény, menstruační bolesti apod.) či způsobovat orgánové obtíže (např. poruchy funkce trávení po břišních operacích).

 

Ovlivnění jizev

Důležitá je včasná péče o jizvu. Než se jizva úplně zhojí, měli bychom jí chránit před slunečním zářením z důvodu hyperpigmentace (ztmavnutí jizvy). Důležitou součástí péče o jizvu je její každodenní promašťování (můžeme použít obyčejné sádlo – pozor, nesmí být solené!). Mezi správnou péči o jizvu patří tlaková masáž jizvy a protažení kůže a hlubších vrstev pojiva v jejím okolí.

 

Tlaková masáž – postup:

Tlakovou masáž je dobré provádět alespoň jednou denně 5-10 minut. Před touto terapií je dobré jizvu na 10-15 minut nahřát (pohankový polštářek apod.), tím se stane jizva poddajnější. Po nahřátí jizvy začínáme provádět tlakovou masáž nejprve jemným tlakem, postupně tlak zvyšujeme. Důležité je provádět tlakovou masáž nasucho, bez použití olejů atd.

  • Palec umístíme kolmo na jizvu a stlačíme směrem dolů, v tomto tlaku zůstáváme 5-10 sekund a posouváme se dále. Takto uvolníme jizvu v celém jejím rozsahu několikrát za sebou.

           

  • Palec umístíme kolmo na jizvu, stlačíme směrem dolů a v tomto tlaku provádíme malé kroužky (5-10 sekund). Důležité je neopouštět tlak – neklouzat po kůži. Promasírujeme postupně celou jizvu několikrát za sebou.
  • Přiložíme palec těsně vedle jizvy a stlačíme ji na jednu stranu – provádíme „céčka“. V tomto tlaku setrváme opět po dobu 5-10 sekund a posuneme se dále. Céčka provádíme v obou směrech.

           

  • Uchopíme jizvu mezi dva palce a stlačíme je proti sobě – provádíme „esíčka“. V tomto tlaku setrváme opět po dobu 5-10 sekund a posuneme se dále. Esíčka provádíme v obou směrech.

     

 

Cross tape na jizvy:

Cross tape se aplikuje přímo na jizvu. Zvyšuje prokrvení a ovlivňuje povrchové napětí kůže, což přispívá k rychlejšímu hojení jizvy.

             

 

Horká role:

Využívá kombinaci aplikace tepla a tlaku. Do srolovaného ručníku nalijeme horkou vodu. Ručník postupně odmotáváme tak, aby jeho přiložená část byla stále teplá a přikládáme na jizvu. Přes teplý ručník jizvu zároveň masírujeme tlakovou masáží. Takto uvolníme jizvu v celém jejím rozsahu spolu s okolními tkáněmi. Doba ošetření je 10-15 minut.

 

Laser:

Laser se řadí mezi fototerapii (léčbu světlem). Urychluje hojení jizev a zároveň zmírňuje otoky. Aplikace závisí na typu přístroje, nejčastěji se doporučuje 5-10 aplikací denně či obden. Výhodou je krátký čas aplikace (3-10 minut) a znatelný efekt již po několika aplikacích.

 

Ultrazvuk:

Jedná se o mechanické vlnění. Pod hlavicí ultrazvuku dochází k mikromasáži tkání a jejich ohřevu. Přispívá k odstranění otoku a uvolnění tkání. Aplikace trvá 5-7 minut, většinou 3x týdně.

 

 

Více informací najdete na našem IG profilu upsl_praha

 

Autor: Ústav preventivního a sportovního lékařství

Pozn.: Tyto články prezentované fyzioterapeuty z Ústavu preventivního a sportovního lékařství jsou pouze informativní a slouží pacientům k porozumění daného problému. Témata jsou velmi zjednodušená pro lepší srozumitelnost široké veřejnosti. Nenahrazují lékařské či fyzioterapeutické vyšetření. Vaše potíže doporučujeme vždy konzultovat s lékařem nebo fyzioterapeutem.